Hněvětice

Hněvětice leží 4 km jihovýchodně od Skutče. Místní jméno Hněvětice se odvozuje od osobního jména Gnevata – Hněvata , jež je v Podlažickém nekrologiu mezi lety 1224 – 1250.

Obec Předhradí je „předhradím“ hradu Rychmburk ,obojí leží na ostrožně.

Hněvětice leží východně od hradu za údolím řeky Krounky ohraničujícím ostrožnu a nejsou tedy podhradím hradu Rychmburk. Naopak, jsou převýšeny o 40 – 59 metrů nad údolím a lze tudíž podle této polohy soudit, že mohou být osídlením strarším než bergfritový hrad.

Zejména pak lze tak soudit vzhledem k tomu, že Hněvětice leží na východozápadní spojnici lokalit a oblastí pramenně zmíněných již ve dvacátém století. Tato spojnice a nepochybně i stará komunikace se táhne od kostela sv. Havla v Kostelci (Vrbatův Kostlec) ke Skutči, odtud k Lažanům s románských kostelem sv. Václava, okolo hradu Rychmburk k Hněvěticům a od nich dál východu do Litomyšlska. Na hradním ostrohu naproti tomu osídlení starší než ze čtrnáctého století zatím prokázáno nebylo.

Patří k nejstarším osadám na Skutečsku. První písemná zpráva je z roku 1392. V letech 1421 – 1621 byly Hněvětice utrakvistické, po bitvě na Bílé hoře byli utrakvističtí kněží vyhnáni a kolatura přidělena ke Skutči. V roce 1454 patřily Hněvětice k rychtě na Předhradí, později měly rychtu vlastní, k níž patřila Zhoř a rychumburská část Hluboké. Osada trpěla drancováním Švédů, zvláště v roce 1648.

Z historie je známo, že při odevzdávání panství rychmburského Janu Pardusovi r. 1456 uvádějí se Hněvětice jako ves celá (tj. válkou nezpustošená). V r. 1651 měly 29 obyvatel (od 12 let stáří), z nich byli 4 katolíci. Při revisitaci 1664 uvádí se 10 hospodářů se 154 strychy polí (půda polí prostřední). Měli 12 koní 31 krav, 4 svině. Jeden grunt selský byl zkažený, jeden měl sešlé stavení. Robotní seznam z r. 1777 vykazuje 6 sedláků, 6 chalupníků a 6 domkářů.

V soupisu nekatolíků z roku 1782 pro panství Rychmburk se v obci Hněvětice uvádí 19 rodin, mezi nimi rodina vdovy Doroty Mundilové se syny Josefem, Janem a dcerou Kateřinou.

V roce 1931 se uvádí, že obec Hněvětice (s osadou Zhoř) má 412 obyvatel a 81 domů. Obyvatelstvo zaměstnává se polním hospodářstvím, část také ručním vyšíváním. V obci je obecní knihovna o 104 svazcích a Sbor dobrovolných hasičů. Ruční vyšívání je na Skutečsku na vysoké úrovni, takže se může dobře srovnávati s prací švýcarskou, považovanou za nejlepší na světě. Skoro v každé vsi je několik vyšívaček. Nejdříve se pracovalo pro firmy ve Vídni a později pro firmy zdejší, do velkých měst, lázní, Německa a Maďarska. Dříve se pracovalo výhradně jen na plátně, později vyžadován byl stále jemnější

materiál, takže dnes se pracuje (r.1931) na velmi jemných plátnech, batistu, opálu a luxusní věci na polohedvábí a hedvábí, jako různé ženské prádlo, přikrývky, záclony a jiné.

Hedvabi

Hněvěticím se váže tato pověst: